Co byste měli vědět o kybernetické válce

Co je kybernetická válka?

Kybernetická válka znamená řadu informačních nebo počítačových operací zaměřených na: 

• Obranu počítačové sítě (CND) 

Jedná se o kybernetickou bezpečnost, a to ve vojenských a vládních uskupeních. Jejím cílem je tedy co nejvíce ochránit vnitřní systémy státu, zabezpečit digitální prostor a zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost. 

• Využití počítačové sítě (CNE) 

CNE je kyberšpionáží. Skládá se z technik a procesů, které využívají počítače nebo počítačové sítě k pronikání do cílených systémů a sítí za účelem získání informací.

• Útoky na počítačové sítě (CNA)  

CNA je kybernetický útok. Tedy proces poškození cizí počítačové infrastruktury za účelem dosažení vojenského nebo politického cíle.

Pojem kybernetická válka je ale v jednotlivých státech vykládán různými způsoby a není úplně přesně jasné, kde jsou její hranice. Lze za ni například považovat i kybernetický útok, který může mít za následek smrt. Nejčastěji se ale jedná o kybernetické útoky, které podniká jeden stát proti jinému státu (místo státu lze ale dosadit i teroristické nebo nevládní organizace).

Typy kybernetické války

1. Špionáž: Stejně jako konvenční špionáž má za cíl získání informací, které by pomohly dané straně válku vyhrát. Používají se k ní phisingové útoky nebo třeba botnety.
2. Sabotáž: Využije informace získané špionáží k překažení nějakých nepřátelských plánů a ochromení činnosti. Může se jednat třeba o využití zaměstnanců s příslušností (nebo sympatiemi) k útočící zemi (tato situace nastala např. v USA).
3. Denial-of-Service: Má za úkol vyřadit z provozu důležité webové stránky. Vlastně brání legitimním uživatelům v přístupu na web tím, že ho zaplavují falešnými požadavky a nutí web tyto požadavky vyřizovat.
4. Útok na síť elektrické energie: Sem patří snaha o deaktivaci kritických systémů s cílem narušit celou infrastrukturu. Třeba zablokovat telekomunikační služby.
5. Propaganda: Je opět stejná jako nedigitální propaganda, je ale však možná mnohem nebezpečnější. V současné sobě sem spadá i velmi časté šíření desinformací a „fake news“. Cílem je, aby lidé ztratili důvěru ve svou zemi a postavili se na stranu nepřátel.
6. Ekonomické narušení: Bankovnictví a další ekonomické systémy dnes fungují převážně online, vyřadit je tedy z provozu je zatraceně nebezpečné. Nemusí jít nutně o samotnou krádež peněz, ale klidně o zablokování transakcí nebo přístupů k účtu.
7. Překvapivé útoky: Ty se nejvíce podobají vojenským útokům, jako byl třeba ten na Pearl Harbour. Je to tedy dobře připravený organizovaný kybernetický útok, který nepřítel vůbec nečeká, a tak ho výrazně ochromí.

→ Tip: Přečtěte si také, jak být jako jedinec připravený na hrozby v kyberprostoru.

Reálné příklady kybernetické války z nedávných let

Jak jde kybernetickou válku využít v praxi, přiblížíme připomenutím některých událostí:

• Bronzový voják (2007)

V tomto případě šlo pravděpodobně především o pomstu a ukřivděnost. Bronzový voják byl socha, která stála v Estonském hlavním městě Tallinnu. To se ale rozhodlo sochu přemístit z centra na vojenský hřbitov za městem. No a tím pravděpodobně pobouřilo jisté lidi, načež Estonsko zažilo v následujících měsících řadu významných kybernetických útoků. Byly blokovány webové stránky estonské vlády, médií a bank – útokem typu Denial-of-Service. Některé z nich byly následně odpojeny.

• Virus Stuxnet (2010)

Stuxnet byl tzv. počítačový červ, který zaútočil na íránský jaderný program. Jde o jeden z nejdůmyslnějších kybernetických útoků v historii. Malware se šířil prostřednictvím infikovaných USB zařízení a zaměřoval se na systémy dohledové kontroly a získávání dat. Podle většiny zpráv útok vážně poškodil schopnost Íránu vyrábět jaderné zbraně.

• Sony Pictures Hack (2014)

Filmová společnost Sony Pictures se stala terčem kybernetických útoků přímo od jedné z nejděsivějších diktatur světa. Severokorejští hackeři vůči ní provedli rozsáhlé malwarové útoky jako odplatu za společností vydaný film „The Interview“, který byl plný negativního zobrazování a zesměšňování současného vůdce Kim Čong-una.

• Prezidentské volby v USA (2016)

Na tuto kauzu si asi mnozí z vás pamatují. Rusko se uchýlilo k informační válce, aby ovlivnilo americké prezidentské volby ve prospěch D. Trumpa. Rusko dle právníků použilo účty na sociálních sítích a zájmové internetové skupiny k narušení politického klimatu v USA.

→ Tip: Podívejte se na 5 pilířů kybernetické bezpečnosti.