Z oficiální zprávy Facebooku vyplývá, že se do aplikace v průběhu 1Q 2021 alespoň jednou za měsíc přihlásilo 2,85 miliard uživatel. Pro vás toto těžko představitelné číslo symbolizuje počet potenciálních hrozeb. Někteří lidí totiž vyloženě čekají na to, až uděláte přešlap a publikujete něco, čeho budete možná později litovat, ale už to nepůjde vzít zpět.
Pokud jste se rozhodli jít bezpečnou cestou, doporučujeme vám sdílet své soukromí jen s hrstkou vybraných přátel, nikoliv se všemi uživateli této světově nejrozšířenější sociální sítě.
V nastavení svého profilu si na pár kliknutí navolíte, kdo si může vámi zveřejněný obsah zobrazit. Zároveň máte možnost vybrat okruh uživatelů pro každý jeden post, který se rozhodnete publikovat. Na výběr máte z okruhů Veřejný, Přátelé, Přátelé kromě, Konkrétní přátelé, Jenom já. K dispozici je také vlastní nastavení soukromí.
Tip: Přečtěte si také 10 rad pro bezpečné chování na internetu.
Jestliže hackery dělí od vašeho soukromí prolomení jediného hesla, zbystřete. Pokud nechcete, aby se někdo dostal k vašim fotkám, zprávám a dalším citlivým údajům, je nutné zvolit lepší způsob zabezpečení než jediné heslo.
V momentě přihlášení vás bude možná dvoufázové ověření zdržovat, ale věřte, že ve chvílích, kdy se někdo pokusí váš účet napadnout, oceníte, že jste způsob zabezpečení svých citlivých údajů nepodcenili.
V rámci vícefaktorového ověření dochází k potvrzení, že se do účtu přihlašuje oprávněná osoba. V praxi to vypadá tak, že vám po vyplnění přihlašovacích údajů přijde SMS zpráva nebo e-mail s kódem, který musíte vyplnit do přihlašovacího formuláře, abyste se do účtu dostali. V rámci vícefázového ověření můžete být vyzváni i k zodpovězení otázky, kterou jste si zvolili v nastavení svého účtu. Je tedy jen na vás, jakou metodu dokazování své identity zvolíte.
Ve virtuálním prostředí se lidé chovají mnohdy jinak – odvážněji – než je tomu v reálném živote. Proto se v posledních letech značně rozšířil pojem kyberšikana (z anglického cyberbullying) představující formu nátlaku, jehož cílem je ublížit, zesměšnit a poškodit konkrétního uživatele internetu.
Útočníci jsou mnohdy anonymní, vystupují pod přezdívkou a vytvářejí nové identity, aby svou oběť mohli napadat z různých zdrojů. Právě na sociálních sítích jsou běžně k vidění falešné účty, které pachatel vytváří s cílem oběť veřejně ponížit.
Záludnost sociálních sítí spočívá také v tom, že svým obsahem může přispět každý. To samozřejmě vede k šíření nepravdivých informací. Zvláště nebezpečné jsou poplašné zprávy známé jako hoaxy. Bývají manipulativní, zábavné nebo působí na city. V každém případě pachatelé vyzývají uživatele k šíření těchto zpráv, čímž se nepravdivé informace šíří nekontrolovatelně po sítí jako lavina.
A jaké plyne z dnešního článku ponaučení? Před tím, než kliknete na tlačítko sdílet, se vždy zamyslete nad tím, jestli je to skutečně vhodné. Své účty důkladně zabezpečte, nevěřte všemu, co si na sociálních sítích přečtete a braňte se kyberšikaně.
Nezapomeňte, že zvláště ohroženou skupinou na sociálních sítích jsou děti. Hrozeb na ně číhá opravdu požehnaně, proto je v oblasti kyberbezpečnosti neustále vzdělávejte. Kontrolujte, co dělají, když jsou online, a ověřte si, že vaše děti dodržují těchto 7 pravidel.
